Psychopat - Kapitola 6

7. ledna 2016 v 7:33 | Ann |  Psychopat
Kapitola 6
Plán

Polknu a konečně se odtáhnu. Ústa si otřu hřbetem ruky a můj výraz vypovídá o tom, že tohle jsem nedělal dobrovolně. Hořká pachuť, co mi zůstala v ústech, se mi vůbec nezamlouvá, nemluvě o tom, že jsem měl téměř celou dobu problémy s dávicím reflexem.
"No vidíš, že to jde," ušklíbne se a zapne si kalhoty, do nichž schoval svoje mužství. Vypadá spokojeně.
Jeho slova nechám bez odpovědi a raději se opět přikryji dekou. Je mi z toho zle. Z něj, z toho, co jsem musel udělat a i ze mě samotného. Sice jsem neměl na výběr, ale i tak mě to ve vlastních očích zošklivilo. Vnímám se teď jako děvka. A možná to je i správně, jelikož podle toho, co mi zatím řekl, tu vlastně jsem jenom za jediným účelem, v němž hraje hlavní roli moje tělo.

Natáhne ke mně ruku a já ihned zostražitím. Když mi pročísne vlasy, nevím, co si o tom má myslet. "Chceš se ještě prospat?" otáže se.
"Ani ne, díky," řeknu neutrálním hlasem. Nesmím si dovolit ho urazit, ale ani na něj nechci být milý. Proto zvolím nestranný postoj. Navíc na něj ještě nemám pořádný názor. Na jednu stranu se mi nelíbí, že se mnou jedná jako s nějakou hračkou, ale na druhou je to jeho právo a mohl by ke mně přistupovat i mnohem hůř.
"Dobře. Až se budeš cítit dostatečně při síle, řekni mi, musíme probrat ještě můj plán."
"Plán?" nechytám se.
"Ano, plán," řekne bez kloudného vysvětlení.
"Jaký plán?" jsem vytrvalý. Chci vědět, o co běží.
"Už jsem zmiňoval, že mi budeš nápomocný při porážce vládnoucí vrstvy a je nutné, abych tě obeznámil s tím, jak to bude celé probíhat."
Nedivím se, že mi to je ochotný říct, sám zmiňoval, že i kdybych ho podrazil a někomu to řekl, tak by mi to stejně nikdo nevěřil. Svraštím obočí. "Rozumím. Ale myslím, že mi to můžete říct rovnou teď. Nic ve zlém, ale teď bych ve vaší přítomnosti beztak neusnul, i kdybych chtěl."
"Jak myslíš. Ale nechceš se u toho najíst? Odhaduji, že jsi jídlo neviděl už dlouho," napřímí se. Je skutečně hodně vysoký.
Tohle je pravda. "Tak jo."
"Máš na nějakou potravinu alergii?"
"Ne."
"Tak mě omluv," otočí se na patě a beze spěchu opustí místnosti. Zavře za sebou, ale nezamkne.
Napadne mě, že bych se vykradl z pokoje, ale tu myšlenku ihned zavrhnu, stejně by to k ničemu nebylo. I kdybych se odtud dostal, byla by to jenom marná snaha a nadělal bych si řadu problémů. Proto jenom sedím a čekám.
Vrátí se asi po čtvrt hodině s kouřící miskou a položí ji na noční stolek vedle čaje, kterého jsem se doteď ani nedotkl.
"Co je to?" zeptám se s pohledem na jídlo. Voní to hezky a já si uvědomím, že mám vážně hlad. Jeho semeno mi k nasycení skutečně nestačilo.
"Polévka."
"Ale jaká?"
"To uvidíš," nedá mi přesnou odpověď a usadí se zpátky na svoje místo na kraji postele. "Chvíli to nech vychladnout, jinak si spálíš rty," varuje mě, jako bych snad byl malé dítě.
Potlačím kousavou poznámku a kývnu. "A řeknete mi teď, v čem vlastně spočívá ten váš plán?"
"Jistě," nezdráhá se. "Je to ve skutečnosti triviální věc, ale myslím, že by s trochou štěstí mohla vyjít," míní, "tahle společnost se celá upíná k jednomu jedinému vůdci. Je tu několik vrstev a pokud se chceš dostat výš, musíš vyzvat někoho na vyšším postu na něco jako souboj. Vyzveš-li ho, nesmí odmítnout, to je pravidlo. Ale smí si vybrat typ zbraně. Například když vyniká ve střelbě, vybere si pistoli. Ten, kdo vyhraje, má právo toho druhého zbavit života. Pokud ho nechá naživu, nesmí se ti dva už nikdy dál utkat. Takže pokud porazíš vůdce, nemůže ti to místo už vzít. Ten, kdo nás nyní vede, je dvacetiletý mladík se jménem Trai. Je velmi obratný a lstivý, ale taky si rád přivlastňuje cizí zásluhy. Napadlo mě proto, že bych mohl tvrdit, že jsem dokázal změnit normální člověka - tebe, na psychopata. Musel by ses tak chovat, to bychom ještě probrali. Předvedl bych tě, ale když by se zeptal na to, jak jsem to udělal, odmítl bych mu to prozradit. A pokud jsou moje předpoklady správné, tak by to nenechal jen tak. Je sebevědomý a tohle je něco, co by chtěl mít. Proto by mě s myšlenkou, že nad ním nemůžu zvítězit, vyzval na souboj. Protože pro přivlastňování si cizích věcí platí stejné pravidlo, jako pro postup výš. Jenže já nejsem jako většina místních, mojí zbraní není nic jiného, než moje tělo. Zdokonaluji ho už dlouho a pečlivě, mám rychlé reflexy a umím být vždy krok před protivníkem. Byl bych schopný ho poslat ke dnu. A pak bych měl absolutní moc. Mohl bych tohle místo zničit a nikdo by se mi nesměl postavit do cesty," domluví a na rtech mu pohrává potutelný úsměv. "Tak co tomu říkáš?"
Natáhnu se pro bílou mísu se lžící a pohodlně se posadím. Začnu obsah pozvolna míchat a uvažuji. Trvá mi delší doby, než přijdu na to, co říct. "Byl by to risk," zhodnotím pak se zamyšleným výrazem, "ale musím uznat, že to zní dobře. Pokud by všechno vyšlo, bylo by to... báječné," představa toho, že by mohl změnit celý svět, je krásná. Byl bych nadšený, ale stále je tu pár věcí, které mi to nedovolí. Mezi ty nejvýraznější patří to, že mu nemůžu plně důvěřovat a mohl by moc zneužít úplně jinak. A to tlumí moji radost.
"Ano," nic víc na to neřekne a položí se na záda vedle mě.
Přimhouřím oči a sjedu ho pohledem. "Pokoušíte svoje štěstí?"
"Proč se na to ptáš?" povytáhne obočí.
"Co kdybych vám tu polévku chrstl do tváře a napadl vás?"
"A co kdybych to udělal já tobě?" opáčí klidně.
Rty se mi zkroutí. Hraním si se slovy na něj jít nemůžu. "Děkuji za jídlo," změním téma.
"Já děkuji za to, že jsi mě nenapadl."
Vložím si do úst první sousto. Možná, že to nakonec nebude tak hrozné, jak jsem si původně myslel...
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Štěpánka Štěpánka | 7. ledna 2016 v 9:10 | Reagovat

Krásná kapitola, těším se na další. :)

2 jaja jaja | 7. ledna 2016 v 10:29 | Reagovat

krásná kapitola :-)

3 Aileen Aileen | Web | 25. ledna 2016 v 18:52 | Reagovat

Som o pár kapitol pozadu, ale dnes to mám v pláne dobehnúť! :) Pri konci som sa musela naozaj smiať :D Skvelá kapitola :3

4 Karin Karin | 24. září 2016 v 16:08 | Reagovat

Perfektní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama