Dernière Danse - Kapitola 8

2. ledna 2016 v 19:23 | Ann |  Dernière Danse
Kapitola 8
Něha



Proč je tak blízko? Proč je tak moc blízko? Proč je sakra tak blízko?! V duchu jsem plašil. Už byl večer. I když mi to bylo trapné, tak mi byl půjčen Danielův župan. Christian mi slíbil, že se zítra stavíme u Jaka pro mé věci, ale zatím že budu muset nosit ty, co tu nechal jeho mladší bratr.
A teď jsme se dívali na televizi. Už bylo skoro deset hodin večer, on byl dlouho pryč, prý něco důležitého zařizoval. Nechal mě tu tedy několik hodin samotného, musel ve mě mít velkou důvěru. Řekl mi, ať si dělám, co chci. Jediné, co jsem ale podnikl, bylo to, že jsem si z lednice vzal jogurt, když jsem měl hlad, dal jsem si sprchu a zbytek času jsem proseděl na gauči a uvažoval jsem.

Když se vrátil, sedl si vedle mě a zapnul plazmovku na stolku naproti gauči. Nerozsvítil, a tak bylo v místnosti šero. A on ještě k tomu seděl těsně vedle mě. I když měl stále svůj oblek, tak jsem byl nesvůj z toho, co jsem měl na sobě já. Přece jen jsem byl na gauči jenom v županu vedle osoby, kterou jsem téměř neznal, ale která mi poskytla azyl a přitahovala mě. A romantický film o letní lásce, co zrovna běžel, mi nedával moc možností se udržet v klidu.
"Poslyš, mám takový nápad," prolomil svým hlasem příšernou atmosféru visící ve vzduchu. "Všiml jsem si, že nejsme v tancování naladěni na stejnou vlnu. To je pochopitelné, nikdy jsme spolu netančili, ale myslím, že bychom měli tenhle problém odstranit, co říkáš?"
Zatěkal jsem pohledem po jeho tváři. "Jak?" zaujalo mě to.
"Musíme poznat tělo toho druhého lépe, než jen při tanci. To je kouzlo úspěchu na parketě, víš?" naklonil se. "Nemusíš se bát, jenom tě žádám o povolení se tě dotýkat. Prozkoumat tě. A to samé dovolím i tobě. Bereš?"
No to si dělá jenom legraci, ne?! Jistě, měl jsem díky Jakovi zkušenosti s tím, že na mě někdo sahal, ale toto?! Vyjeveně jsem na něj zíral, musel jsem vypadat vyděšeně, protože mě začal uklidňovat:
"Nejsem žádný úchyl, vážně se nemusíš bát, že bych udělal něco příliš intimního. Jenom si myslím, že bychom se měli nějakým způsobem odrazit, chápeš?"
Chápal jsem to velmi dobře. Ale horší bylo to přijmout jako praktickou věc. "Ehm..." odkašlal jsem si a začal jsem si pohrávat se svými prsty, než jsem se odhodlal k odpovědi. "Tak dobře."
Posunul se ještě o něco blíž. "Nemusíš to brát nijak jinak, než jako trénink, dělával jsem to i s Danielem."
A to mě má jako uklidnit?!
Z rukou si pomalu stáhl rukavičky a mě se poprvé naskytl pohled na jeho dlouhé prsty s pečlivě udržovanými nehty. Posléze je odložil na stůl a začal si s klidem a beze spěchu rozepínat oblek. A než jsem se stačil vzpamatovat, tak vedle mě seděl jenom v rozepnuté košili a kalhotách a mě se naskytl pohled na jeho hruď. Kůži měl od pohledu jemnou a bez jediné chybičky a pod ní se rýsovaly svaly, nebylo jich moc, takže nevzbuzoval dojem někoho, kdo celé dny tráví v posilovně a zachovával si i s nimi pořád to elegantní vzezření.
Měl jsem pocit, že se asi zblázním, když se naklonil opět blíž a konečky prstů na pravé ruce přejel po mém krku. Pak pokračoval v dlouhém pohlazení na lícní kosti a přes ty na rameno, z něhož mi shrnul župan. Jeho dotek byl hedvábný a teplý.
Díval jsem se mu do soustředěné tváře a připadalo mi, že mi srdce brzy vypoví službu.
Volnou rukou mi jemně zatlačil do hrudi a položil mě tím na záda. Uvolnil přezku kolem mého pasu a látka sjela a kousek dolů a odhalila tak moje břicho a hrudník až ke krku. Naštěstí mi zůstala alespoň v rozkroku, jež kryla.
Položil obě ruce na kůži pod mým krkem a jel pomaličku dolů, následně věnoval pozornost mým bokům. Intimní místa přeskočil a pokračoval na stehnech až ke kotníkům.
Tělem jako by mi při každém jeho doteku projelo příjemné zamrazení. Tohle bylo poprvé, co se mě někdo dotýkal tímhle způsobem, Jake byl vždycky neurvalý a násilnický, ale tenhle Francouz... ten mě dostával do nebe. Všechno krásné, co jsem prožíval, ovšem zmizelo ve chvíli, kdy zvedl oči k mému klínu, kde se rýsovala nepřehlédnutelná boule.
No to snad ne!
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Štěpánka Štěpánka | 2. ledna 2016 v 19:32 | Reagovat

Jej...to je chudák! Vzrušit se při takové situci.:D ...ale ani se moc nedivím. xD ...krásný díl, už se těším na další. :3

2 Katka Katka | 2. ledna 2016 v 20:14 | Reagovat

Zajímavě se to rozvíjí. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu :)

3 jaja jaja | 2. ledna 2016 v 20:17 | Reagovat

francouzská poznávací technika :-)super kapitola :-)

4 Hekate Hekate | 2. ledna 2016 v 23:41 | Reagovat

Já chci víc <3 to je tak... Nh... ah...!

5 Shinia Shinia | 9. ledna 2016 v 11:41 | Reagovat

nádherný díl =)

6 Karin Karin | 18. září 2016 v 20:37 | Reagovat

Chudák malý co teď z tím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama