V okovech tvé lásky

1. ledna 2015 v 22:14 | Ann |  Jednorázovky
PŘEDEM CHCI UVÉST NÁSLEDUJÍCÍ VAROVÁNÍ, ABY NEDOŠLO K ŽÁDNÝM PROBLÉMŮM: TATO POVÍDKA SPADÁ DO KATEGORIE YAOI (HOMOSEXUÁLNÍ VZTAH MEZI DVĚMA MUŽI) VEMTE TO PROSÍM V POTAZ, NESTOJÍM O ŽÁDNÉ ZHNUSENÉ, NEBO DOKONCE SPROSTÉ KOMENTÁŘE!
DÍKY ZA POCHOPENÍ
ANN

V okovech tvé lásky

Řítil jsem se kupředu a škobrtal jsem o vlastní nohy. Celé okolí bylo rozmazané. Běžel jsem, co mi síly stačily, ale přesto se mi pořád nedařilo uniknout. Srdce mi bušilo jako splašené a krev v žilách mi pěnila. Chtěl jsem uniknout…ach, jak hrozně jsem si přál umět létat a uletět z toho místa, jak hrozně jsem si přál zmizet, rozplynout se…ale chtěl jsem něco, co jsem nemohla mít.
Proplétal jsem se lesem, vysoké stromy postávaly jako strážci a shlížely na mě z obrovských výšin. Vždycky vypadaly tak klidně a harmonicky… ale dnes ne. Dnes jsem v lese vidět jen samá nebezpečenství. Ševelení větru mi bylo protivné, šustění listů mě děsilo a zurčení vzdáleného potůčku mi drásalo nervy.
Ze všech stran mě obklopovalo noční šero…tak děsivé šero…tak děsivé místo…tak děsivý čas…
"Stůj!" ozval se mi za zády jeho pevný hlas… ten hluboký, melodický, krásný… Ne! Nemysli na to! Okřikl jsem se hned v duchu a řítil jsem se dál. Zapomeň na to! Je konec! Nesmíš zastavit! Nesmíš! Kladl jsem si na srdce.
"Danny!" stále mě pronásledoval, nezněl ani trochu zadýchaně, jako by pro něj běh nebyl vůbec namáhavý.
"Nech mě na pokoji!" křikl jsem přes rameno a do očí mi vhrkly slzy beznaděje. Nesměl jsem zastavit, nesměl jsem se mu vydat, nesměl jsem…a přesto jsem to tak moc chtěl…
Sotva jsem stačil s dechem. Mé plíce odmítaly pojmout množství kyslíku, jež jsem se do nich snažil nacpat.
"Stůj!"
Ty nic nechápeš! Chtělo se mi křičet. Nemůžu zastavit, nejde to! Ne! Pokud zastavím, zabiju tebe, i sebe! Jsme znepřátelené rody, chápeš?! Pokud nás spolu uvidí, zbaví nás oba života!
"Danny! Prosím! Prosím! Stůj!"
Ne, nemůžeš prosit! Nesmíš! Pokud budeš prosit, tak já… já…
"Prosím! Danny! Stůj! No tak! Danny! Prosím!" jeho hlas byl plný bolesti… a já ho té bolesti mohl tak lehce zbavit…
Ne! Neblbni, ty idiote! Začal jsem si v duchu nadávat. Tím bys odsoudil sebe, i jeho, k jisté smrti! Miluješ ho, ne? Takže ho musíš ochránit! Musíš to zvládnout!
Na krku jsem už skoro cítil jeho dech…jeho vlahý dech, vycházející z těch přesladkých rtů…rtů, jež mi patřily…
"Danny…! To… mě už nemáš rád…?! To jsem pro tebe jen pouhá hračka?! Tos to celou dobu bral jen jako pobavení?! Rozptýlení?!" zněl tak beznadějně…
Tohle je citové vydírání!
"Danny! Já…tě přece miluju!!!"
Konec!
Tohle bylo moc.
Smykem jsem zastavil a prudce se k němu obrátil čelem. "To jsi vážně tak natvrdlý?!" rozkřikl jsem se a po tvářích se mi koulely slzy. "Můj otec má podezření! Pokud se budeme dál stýkat, přijdou na nás a zabijí nás!" vmetl jsem mu do tváře rozzuřeně.
"Danny…" jeho temné, tmavě hnědé, milující oči se úpěnlivě upíraly do těch mých. Žádaly…prosily…škemraly…
"Tohle nejde! No tak, Horry! Copak chceš zemřít?! Copak je ti to jedno?! Copak-?!"
Dál jsem se nedostal, popadl mě za ramena, podkosil mi nohy a vlastním tělem mě zády pevně přimáčkl k měkkému mechu. Jeho tvář byla těsně před mou tváří. Jeho teplé, silné tělo se tisklo k mému a jeho ruce se obtáčely kolem mého těla…
"Danny…" vyslovil zřetelně a odhodlaně mé jméno. Odhrnul mi z obličeje zbloudilý pramen blond vlasů, konečky jeho prstů mi jemně přejely po tváři a zastavily se u rtů, "neboj se, já nás ochráním…" zašeptal procítěně a bez zaváhání mě políbil…
…a všechna zodpovědnost šla do háje…
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 theworldisugly theworldisugly | Web | 31. prosince 2014 v 18:55 | Reagovat

Líbí se mi, jak se to psáno a i to, co v tom je psáno. Opravdu povedená povídka.

2 Aileen Aileen | Web | 31. prosince 2014 v 21:52 | Reagovat

Dúfam, že bude pokračovanie :D Naozaj sa mi páči ako to je napísané :)

3 ovečka001 ovečka001 | 1. ledna 2015 v 11:21 | Reagovat

[2]: O slováky tu nikdo nestojí

4 hagridihratkysestiflercimcapem hagridihratkysestiflercimcapem | Web | 1. ledna 2015 v 13:06 | Reagovat

[3]: Já ano.

5 Ann Ann | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 13:49 | Reagovat

[3]: Máš proti nim snad něco??? -_-
[4]: Já také

6 koule hranatá koule hranatá | 1. ledna 2015 v 15:02 | Reagovat

[3]:Povídky na tomto blogu nejsou nic pro mně, ale když už jsem na tento blog narazila, přečetla jsem si i komenty. A ten tvůj je hnusný!! Já tvůj názor nesdílím, je mně fuk, kdo je tu Slovák a kdo Čech nebo Moravák. Každý má právo na názor. Měla by jsi takové věci psát jen a jen za sebe. A stydět se!

7 Tichá voda Tichá voda | Web | 1. ledna 2015 v 16:42 | Reagovat

Rozhodně pokračuj (pokud jsi to neplánovala vysloveně jako jednorázovku). Hrozně ráda se o hlavních postavách a jejich znepřátelených rodech dozvím víc.

8 Nettie Nettie | E-mail | Web | 1. ledna 2015 v 17:29 | Reagovat

Moc hezká povídka, proti homosexualitě samozřejmě nic nemám :) Jestli chceš, určitě jí rozveď, zajímá mě pokračování :)

[3]: Máš problém? Jako Slovenka tělem i duší ti musím říct, že se mi hnusíš :)

9 yuki yuki | 1. ledna 2015 v 17:38 | Reagovat

Pekná poviedka, už sa teším na pokračovanie ak nejaké bude :D

10 Aileen Aileen | Web | 1. ledna 2015 v 21:26 | Reagovat

[3]:  Som hrdá na to, že som Slovenka. A je mi jedno čo si o mne myslíš... Prajem ti krásny zvyšok dňa :)

11 Grap-fruit Grap-fruit | Web | 1. ledna 2015 v 23:24 | Reagovat

opravdu pěkná povídka... pokračuj :D

12 Akari Akari | 5. ledna 2015 v 1:10 | Reagovat

Jujky tahle povídka je krásná. Rozhodně pokud se ti bude chtít, tak bys mohla napsat pokráčko. ;)

13 Karin Karin | 17. září 2016 v 22:17 | Reagovat

Pokráčko by bylo fajn ale záleží na tobě a trojka je kráva na entou.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama