Úplňkové přání- 32

28. listopadu 2014 v 6:00 | Ann |  Úplňkové přání

32
Zkouška

"Chodil se mnou do třídy," vyprávěl. "Jmenoval se Zack a byl o rok starší, měl totiž o rok odklad. Nastoupil k nám na školu po tom, co ho na minulé šikanovali a to ho dost poznamenalo. Byl poměrně vysoký, ale stejně na mě vždycky působil, jako by potřeboval ochranu. Měl vážné problémy v rodině, jeho otec byl alkoholik a za ublížení na zdraví svému spolupracovníkovi seděl na dva roky ve vězení. Jeho matka byla na mateřské s jeho malou sestrou a moc to nezvládala, takže musel doma dost pomáhat a často se stávalo, že neměl ani svačinu, kterou oželel, aby jeho matka a další tři sourozenci, měli dost. Bylo mi ho líto a, i když s ním nikdo jiný z kluků nemluvit, začal jsem se s ním bavit. Mezi jeho přátele patřily do té doby jen holky, které měly pro jeho situaci větší pochopení, než frajerští kluci. Když jsem se s ním začal bavit, bylo vidět, že je moc rád, že se o něj zajímá i někdo z kluků. Ze začátku mi nechtěl o svém rodinném rozpoložení nic moc říct a vyhýbal se tomu tématu, jak jen to šlo, ale později, když mi začal víc věřit, mi začal celou pravdu odkrývat," na chvíli se odmlčel.
"Často jsem ho zval k nám, protože jsem věděl, že naše průměrná rodina je pro něj něco jako luxus. Nejdřív mu to bylo blbé a odmítal, ale když jsem ho přesvědčoval, svolil. Většinu času jsme strávili sledováním filmů a cpaním se nezdravým jídlem, bylo to super.
Po čase jsem si ale začal uvědomovat, že se v jeho přítomnosti cítím…jinak. Nebyla to tak úplně láska, to ne, spíš… touha. Nejdřív jsem byl udivený, ale pak jsem to přijal a jednou, když jsme sledovali nějaký romantický film, jsem mu to řekl. Byl rozhozený a dost zděšený, vypadal, že je dokonce znechucený. Vykoktal, že musí domů a co nejrychleji zmizel. Od té doby se se mnou prostě nebavil a trvá to dodnes.
Řekl bych, že to byla chyba, ale ani toho nijak nelituju, přece jenom, lepší to zkusit a pohořet, než projet příležitost a pak litovat, že?" stočil ke mně pohled.
"Já ti nevím, v tomhle se moc nevyznám," zatvářil jsem se omluvně.
"Nevadí," mávl rukou. "Každopádně je pro mě zvláštní, setkat se s někým, kdo je na tom podobně jako já. Nechci být drzý, ale stejně se musím zeptat: ty jsi gay nebo bisexuál?"
"Gay," řekl jsem mu klidně, "ale nestydím se za to. Víš, v moderním světě už není tak těžké být homosexuálem, když víš, jak v tom chodit, seženeš si přítele raz dva, já jich už měl pořádnou řádku," spiklenecky jsem na něj mrkl.
"Eh…takže jsi docela přelétavý, co?"
"Tak nějak," přikývl jsem, "je mi to příjemnější, než se nastálo usadit."
"Ach tak…" odmlčel se a opět se na notnou chvíli zadíval na měsíc, "hele, můžu něco zkusit?" zeptal se pak značně nervózně.
"A co?"
"Jen…" opatrně se ke mně naklonil, "od doby, co se stalo to se Zackem mi vrtá hlavou, jestli jsem normální a teď, po té příhodě s mojí holkou…"
"Rozumím, nejsi si jistý svou orientací, že?" pochopil jsem.
"Asi tak…" vypadal opravdu nervózně. "Takže… já…no…" zakoktal se.
"Chceš zjistit, jak to s tebou je, že? Chceš mě políbit, pokud se nemýlím," docvaklo mi to.
"Jo…" bylo vidět, jak se mu ulevilo, že to nemusel říct sám.
"Tak do toho," vyzval jsem ho pobaveně.
"A… nevadí ti to?"
"Kdepak," zasmál jsem se, "budu naopak rád."
"Eh, tak dobře…" opatrně se začal natahovat blíž.
"Neboj se," všiml jsem si jeho rozčarování a strachu a natáhl jsem se k němu, "trochu ti s tím pomůžu, hm?" přitáhl jsem si ho blíž a přitiskl jsem své rty k těm jeho. Nevkládal jsem do toho polibku žádnou dravou vášeň, jak bylo obvyklé, políbil jsem ho něžně a opatrně, a pak jsem se od něj odtáhl. "Tak co?" zajímalo mě.
Několikrát zamrkal, jako by se snažil probrat.
"Copak je? Stalo se něco?" jeho dlouhodobé strnutí mi nepřišlo přirozené. "Miku…?" natáhl jsem se k němu a stiskl jsem mu rameno.
Střelil ke mně pohledem. "Promiň," zatřásl hlavou, "jen jsem se zamyslel."
"A jak zní tvůj verdikt?"
Znovu se zadíval na měsíc a opřel se o plot. "Myslím, že už vím, proč mi to s tou holkou nevyšlo…"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 16. října 2016 v 13:12 | Reagovat

Etan je někdy sladký a někdy na zabití.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama