Úplňkové přání- 26

14. listopadu 2014 v 6:00 | Ann |  Úplňkové přání

26
Je to… láska?

Jakmile mi došlo, co dělám, urychleně jsem ho pustil a on ode mě rozhozeně o několik kroků couvl. Na jeho tváři se zračil čistý šok a roztomilá nechápavost. Já však neměl čas uvažovat nad jeho sladkým výrazem, podstatnější pro mě byla jiná věc: Proč jsem něco takového udělal?! Věděl jsem, že jsem u toho vůbec nepřemýšlel, mozek šel naprosto stranou a místo něho tu byl ten podivný pocit, který teď už taky odezněl a nenechal po sobě nic jiného, než spoušť jak ve mně, tak i v Rikim.
"Riki…" zašeptal jsem opatrně a pomalu jsem k němu přistoupil blíž.
"Co… to bylo?" hlas se mu chvěl a jeho tvář byla plná rozčarování.
"Já… omlouvám se, opravdu mě to moc mrzí, já… nechtěl jsem to udělat! Strašně mě to mrzí opravdu!" byl jsem naprosto v háji, nenapadalo mě žádné rozumné vysvětlení mého činu, kterým bych se mohl ospravedlnit.
Čekal jsem, že začne zuřit a jeho vztek bych také uvítal mnohem víc, než to, jak na mě dál upřeně hleděl s očima plnýma zmatení, rozpolcení a křivdy. "Tys… mě políbil…" vypadalo to, jako by mu to až teď začalo docházet. Zvedl ruku a lehce se dotkl svých rtů, vypadalo to, že tomu stále nemůže uvěřit.
"Já se vážně strašně omlouvám! Ani nevíš, jak moc toho lituju!" bylo mi jasné, že pouhá omluva to nespraví, ale nebylo nic jiného, co bych mohl udělat.
Jas měsíce, zářícího nad našimi hlavami, dopadala přímo na Rikiho a jasně osvětloval jeho výraz.
Připadal jsem si bezradný, byl to pocit, na který jsem nebyl zvyklý, ale který jsem nemohl potlačit. Žilami mi kolovalo čiré zoufalství. Ty jsi vážně idiot! Idiot! Idiot! Idiot! Jsi takový blbec, že ti není rovno! Řval jsem na sebe v duchu, i když tím jsem nemohl nic napravit.
"Ty…" Rikiho hlas byl tichý a chraptivý.
"Já vím, jsem blbec! Jsem idiot! Jsem hajzl! Jsem grázl!" Jsem-"
"Dost…" přerušil mě, "nech to být, dobře…?" odvrátil ode mě tvář a zadíval se do země. "myslím, že už bychom měli jít domů…"
"Počkej!" zastavil jsem ho. "Ty… nejsi naštvaný…?" Měl by řvát! Měl by se mě pokusit praštit! Měl by zuřit! Z jeho klidného vystupování mi přebíhal mráz po zádech.
"Ne," odpověděl a v měsíčním svitu se zatřpytila slza, která mu skanula po tváři. "Je to fuk… nech to běžet…"
Srdce mi sevřela prudká, dech beroucí bolest. "Riki…" opravdu jsem nevěděl, co se to děje, ale mé zoufalství náhle vytrysklo na povrch v podobě slz, které se mi začaly koulet po tvářích.
"Itane…?" všiml si toho a vyděšeně se na mě zadíval.
"Vím, že jsem ti ublížil! Mrzí mě, že jsem ti udělal něco, co tě zhnusilo! Je mi líto, že jsem udělal něco tak odporného! Jsem zvrhlý a vím to! Nechtěl jsem… opravdu jsem to nechtěl udělat!" můj mozek nedokázal pobírat, co se se mnou děje. Celé mi to připadalo jen jako sen, jen jako hloupý vtip… a já byl jeho pointou.
Najednou se usmál, přistoupil ke mně a objal mě, stejně jako předtím já jeho. "Já vím," řekl už klidným hlasem. "Vykašleme se na to, dobře?" navrhl. "Budeme dělat, že se to nikdy nestalo a půjdeme prostě dál. Otočíme list. Dobře?"
Pevně jsem ho stiskl. "Ty jsi vážně anděl…" ani jsem si neuvědomil, že jsem to řekl nahlas.
"A ty jsi ďáblík," zasmál se. "To nejde zrovna moc dohromady, co říkáš?" snažil se to, co se stalo, zamluvit a já se rozhodl mu vyjít vstříc.
"Já bych řekl, že právě jde," oponoval jsem. "Přece jenom, opaky se přitahují, ne?"
Pustili jsme se a zamířili jsme směrem k našemu dočasnému bydlišti.
"Ano, ale přesto nemůžou být nikdy pospolu, jinak to dopadne špatně," mínil. "Když dáš dohromady oheň a vodu, voda buď uhasí oheň, nebo oheň vysuší vodu. Na obloze nikdy nemůže být slunce i měsíc…"
"To je pravda… ale jedno bez druhého nemůžou být, ne?"
Jedno bez druhého nemůžou být… opravdu? Opaky nikdy nemůžou být spolu, ale jeden bez druhého nemůžou být… Nemůžou bez sebe být… Ta slova mi rezonovala v hlavě jako nějaká magická formulka. Nemůžou bez sebe být… takže já bez Rikiho nemůžu být? Nemůžu bez něj být protože… ho miluju?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | 15. října 2016 v 22:46 | Reagovat

Bing ho Etane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama